Siroty na Starých Hamrech

Utíká ti cesta z kopců do údolí a tak dál
Bez výstřelu padla páteř, padl stát, stáhli nás
Z korby nákladního auta míjíš značku Ostrava
Tohle je má země, za kterou táta bojoval

Refrén:
Ostravo, lásko, tak nás tu máte
Zůstali jsme sami, jak siroty na Starých Hamrech
Postaráš se Maryčko o tvoje smutný děti
V jedný krásný malý zemi, na kterou jste zapomněli

Whou, whou, whou, whou whou whou
V jedný krásný malý zemi, na kterou jste zapomněli
Whou, whou, whou, whou whou whou
V jedný krásný malý zemi, na kterou jste zapomněli

Možná najdu místo jako kantor Halfar
Stejně po nás půjdou, budou střílet, až přijde válka
Zůstali jsme zlomeni, bez obrany mezi všemi
Uprostřed Evropy, v jedný krásný malý zemi

Refrén

Interpretace

"Bez výstřelu padla páteř, padl stát, stáhli nás" - spojenci Československa s Německem podepsali Mnichovskou dohodu, kterou naše země přišla o velkou část pohraničí. Bez boje pak byl brzy nastolen Protektorát Čechy a Morava.

"V jedný krásný malý zemi" - v Československu

"Na kterou jste zapomněli" - znova narážka na spojence, kteří vydali Československo Hitlerovi

Název je odkazem na Štěpánova oblíbence Petra Bezruče a jeho známou báseň Maryčka Magdónova. Ta je o dívce, která se stane nejstarší z pěti sirotků. Když jednou pro všechny krade dřevo, je chycena. Zatímco jí strážník odvádí do Frýdku, skáče Maryčka ze skály do řeky Ostravice. Tady je plné znění básně:

Šel starý Magdon z Ostravy domů,
v bartovské harendě večer se stavil,
s rozbitou lebkou do příkopy pad.
Plakala Maryčka Magdonova.

Vůz plný uhlí se v koleji zvrátil.
Pod vozem zhasla Magdonova vdova.
Na Starých Hamrech pět vzlykalo sirot,
nejstarší Maryčka Magdonova.

Kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba?
Budeš jim otcem a budeš jim matkou?
Myslíš, kdo doly má, má srdce taky
tak jak ty, Maryčko Magdonova?

Bez konce jsou lesy markýze Gera.
Otcové když v jeho robili dolech,
smí si vzít sirotek do klínu drva,
co pravíš, Maryčko Magdonova?

Maryčko, mrzne a není co jísti…
Na horách, na horách plno je dřeva…
Burmistr Hochfelder viděl tě sbírat,
má mlčet, Maryčko Magdonova?

Cos to za ženicha vybrala sobě?
Bodák má k rameni, na čapce peří,
drsné má čelo, ty jdeš s ním do Frydku,
půjdeš s ním, Maryčko Magdonova?

Cos to za nevěstu? Schýlená hlava,
fěrtoch máš na očích, do něho tekou
hořké a ohnivé krůpěje s lící,
co je ti, Maryčko Magdonova?

Frydečtí grosbyrgři, dámy ze Frydku
jízlivou budou se smáti ti řečí,
se synky uzří tě Hochfelder žid.
Jak je ti, Maryčko Magdonova?

V mrazivé chýši, tam ptáčata zbyla,
kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba?
Nedbá pán bídných. Co znělo ti v srdci
po cestě, Maryčko Magdonova?

Maryčko, po straně ostré jsou skály,
podle nich kypí a utíká k Frydku
šumivá, divoká Ostravice.
Slyšíš ji, rozumíš, děvucho z hor?

Jeden skok nalevo, po všem je, po všem.
Černé tvé vlasy se na skále chytly,
bílé tvé ruce se zbarvily krví,
sbohem buď, Maryčko Magdonova!

Na Starých Hamrech na hřbitově při zdi
bez křížů, bez kvítí krčí se hroby.
Tam leží bez víry samovrazi.
Tam leží Maryčka Magdonova.


Štěpán sám Maryčku zmiňuje, a vedle ní i hlavní postavu básně Kantor Halfar. Ta je o učiteli, který i přes tlak pánů dál učil děti česky. Nakonec se oběsil na jabloni. Báseň končí verši:

Bez modlitby, bez slzy ho,
jak při hříšné duši jisto,
v roh hřbitova zakopali,
a tak dostal Halfar místo


Jako Maryčka, i kantor Halfar se zabil sám a tak byl neuctivě pohřben v rohu hřbitova (sebevražda je pro křesťany hříchem). Když tedy Štěpán zpívá "Možná najdu místo jako kantor Halfar", odkazuje právě na zapomenutý hrob bez křížů a kvítí u zdi.

Staré Hamry jsou opravdu existující obec, nacházející se v kopcích Moravskoslezských Beskyd. Do do roku 1951 to byla čistě slezská obec ležící na pravém břehu řeky Ostravice.

2. října proběhl přepad hlídky Stráže obrany státu (SOS) u Starých Hamrů, a boje o Český Krumlov. Česká armáda zde nasadila dokonce i tanky.

Pomozte nám výklad textu vylepšit:

„Láska vdaných žen je nejcennější na světě, manželé o tom ovšem nevědí.“ Oscar Wilde