Zmije

Nikdy jsi nechtěla dávat, chtěla jsi jenom brát
Byli jsme pár, ty a já

Vím, že je to dávno, slzy smazal vítr z hor
Ale někde v tobě uvnitř pořád zůstává to zlo
Tam venku stojí páteř ze které se krade kov
A já se ptám každý ráno, kdy už kurva řeknem dost

Neprojdou!

Refrén:
Nikdy jsi nechtěla dávat, chtěla jsi jenom brát
Byli jsme pár, ty a já
Byl konec září, já jsem naposled rovně stál
Zbývalo deset dní v Orlických horách

Až přijde čas, přijde nový den
Bude lepší než ten dřív
Pro mě teď padl celý svět
Přišel čas a já musím jít pryč

Vítr voní listím a pole pokryl mráz
Z údolí a kopců schází dav, nikdo nic neříká
Vlajky stáhli dolů, padla páteř, padl stát
Můj život, moje sny, už navždy zůstaly tam

Refrén:

Nikdy jsi nechtěla dávat, chtěla jsi jenom brát
Byli jsme pár, ty a já

Občané, prezident republiky nařídil podle paragrafu 23. branného zákona mobilizaci československé branné moci I povolání 8, písmeno A. Na základě mobilizace se povolávají z celé oblasti Československé Republiky do činné vojenské služby 1. všichni důstojníci, rotmistři a osoby v záloze a náhradní záloze, jakož i důstojnící a rotmistři ve výslužbě s označením nesuplovaní, kterým je letos čtyřicet let, a všichni mladší.

Interpretace

Track, který měl původně otvírat album OREL, pak ale byl vyškrtnut a nahrazen písní Kam utíká řeka. Je věnován Arnoštu Hradovi. Ten po mnichovské dohodě (kdy se Německo, Francie, Anglie a Itálie domluvili, že podstoupí české pohraniční území Hitlerovi) odmítl opustit opevnění a raději v něm spáchal sebevraždu. Nesnesl, že dál nemůže bránit svou vlast, za kterou zemřel i jeho otec během první světové války. Tím silně připomíná hlavního hrdinu Orla, jehož otec Viktor také zemřel kvůli válce. V obou případech tak dvě války zničily dvě generace.

I v klipu OREL někdo páchá sebevraždu, i když s pistolí v ústech, a ne ranou pod srdce, jako Arnošt.

Doba, kdy se děj odehrává, je úplně přesně vymezena. "Zbývalo deset dní v Orlických horách", tak jako "Posledních deset dní si chci pamatovat už navždy" v tracku Osudová. Těchto deset dní zřejmě začalo 23. září vyhlášením mobilizace a skončilo 3. října.

"Byl konec září, já jsem naposled rovně stál", stejně jako je v klipu OREL napsáno "Těch pár dní uvnitř betonových objektů, které doteď připomínají hořkost zrady, bylo posledních pár dní, kdy náš národ hrdě stál". Pak jsme totiž kvůli mnichovské zradě museli kapitulovat.

Řádek "Ale někde v tobě uvnitř pořád zůstává to zlo" připomíná někdejší "Tam někdo je zlo, a čeká" a také "Cítím to zlo, někde uvnitř nás, a já nevím proč, asi něco dělám špatně".

"Neprojdou" bylo heslo pohraničníků. Mysleli Němce, kteří se nedostanou přes naše pohraniční opevnění.

Pomozte nám výklad textu vylepšit: